PRAHA/EDEN - Velmi smutná zpráva zasáhla Václava Proška. Kvůli problémům se srdcem si bude muset tento nadějný záložník od fotbalu na půl roku odpočinout. „Lékaři zjistili, že mám lehkou vadu na srdci," prozradil v krátkém rozhovoru pro náš web Václav Prošek.
Problémy trápily devatenáctiletého krajního záložníka delší dobu. Ale lékaři nemohli zjistit příčinu komplikací. Kdyby nebyl Václav Prošek profesionálním fotbalistou, možná by na jeho vadu nepřišel nikdo. „Rodina byla moc ráda, že se konečně přišlo na to, co mi je," dodává Václav Prošek, kterého letos čeká mimo jiné maturita.
Co přesně máte za zdravotní problém?
„Bohužel se to týká mého srdce. Lékaři zjistili, že mám vrozenou vadu, ale lehkým zákrokem se to dá odstranit. Je to operace na dvě hodiny."
Bylo by nutné podstoupit zákrok, i kdyby jste nehrál profesionálně fotbal?
„Spíše si myslím, že ne. U lidí, kteří vrcholově nesportují, se vada možná ani neprojeví. Normální člověk se nedostane do takové zátěže jako profesionální sportovec.“
Říkáte, že se jedná o vrozenou vadu. Dříve se to neprojevovalo?
„Vždy se to projevilo takovým lehkým záchvatem, že jsem nemohl najednou běhat, točila se mi hlava, rychle se mi rozbušilo srdce a tlačilo mě na hrudníku. Tuto situaci jsem zažil poprvé asi v patnácti letech a od té doby se mi to nepravidelně vracelo. Podstoupil jsem několik vyšetření, ale všechna dopadla stejně a doktoři nic nenašli. Nedávno jsem byl na dalším vyšetření, které bylo také v pořádku. Můj aktuální stav se mi podařilo zachytit na sporttesteru, což se nikdy předtím nepovedlo, a díky tomu doktoři zjistili, co mi opravdu je."
Jak dlouhá pauza od fotbalu vás čeká a co pro vás bude během té doby nejdůležitější?
„Pauza to bude pro mě hodně dlouhá. Čekám na termín zákroku a po něm musím mít šestiměsíční klid. Následně se budu moci zapojit do tréninku, když všechno dobře dopadne. Nejdůležitější pro mě bude podpora přátel a rodiny, protože fotbal hraji v kuse už patnáct let a ani nevím, jaké to je mít prázdniny, natož pauzu šest měsíců."
Mluvíte o rodině a kamarádech, ti vám teď dodávají asi nejvíce odvahy, že?
„Když se to dozvěděla rodina a příbuzní, nejprve byli všichni v šoku. Na druhou stranu byli rádi, že se konečně přišlo na to, co mi opravdu je, a že to nedopadlo nějak hůře. Od kamarádů jsem obdržel spousty smsek a telefonátů, že mi drží palce, ať to dobře dopadne a že to uteče jako voda. V což také doufám."
Vaškovi přejeme brzké uzdravení!