ROZHOVOR VENCI PROŠKA

V poslední době se toho u vás hodně změnilo. Jak se v současnosti máte?
„V osobním životě se mám dobře. Ve sportovním jsem rád, že zasahuji do zápasů A-týmu, i když se nám nedaří podle představ nás všech. Přišel nový trenér, tréninky jsou dobré, máme z fotbalu radost, vše je v pozitivní atmosféře.“

Loni jste odmaturoval, takže se soustředíte pouze na fotbal?
„Školu už jsem dodělal loni, odmaturoval jsem. Tréninky mi neumožňují pokračovat na vysokou, takže o tom teď ani neuvažuji a soustředím se na jenom fotbal.“ 

Ani dálkové studium vás neláká?
„Uvažoval jsem o tom, ale viděl jsem u kamarádů, kteří jsou třeba o rok starší než já, že to skloubit nejde. Ani jsem pak nepodával přihlášku. Střední školu jsem dělal ekonomickou, takže pokud bych si měl vybrat, šel bych asi na VŠE. Uvidí se časem.“

V červenci 2012 jste podstoupil operaci srdce. Jak zasáhla do vašeho každodenního života?
„Po stránce regenerace nebo životosprávy se pro mě nic nezměnilo, nebylo to žádné fotbalové zranění. Prostě jsem byl na operaci se srdcem, je to za mnou a jdu dál. Doktoři mě varovali, že by to mohl být konec kariéry, kdyby se operace nezdařila úplně a oni neodstranili všechny vady. Naštěstí to riziko nebylo veliké.“
 

Nečekal jsem tak rychlý návrat

To se vám muselo tehdy hodně ulevit. Přistupujete teď k fotbalu jinak? Tomáš Necid hovořil o tom, že zranění mu dodala pokoru...
„Samozřejmě jsem si říkal, že bych už nikdy nemusel hrát fotbal, proto pro mě bylo nesmírně důležité, že jsem se tak rychle vrátil do A-týmu. Pomohlo mi to zároveň v tom, že pokud bych měl někdy dlouhodobější zranění, vím, co mě čeká. Není snadné být několik měsíců mimo, o to víc si vážím toho, že jsem tady a můžu být v áčku a trénovat.“

Na začátku letošní sezony jste se stal hráčem kola Juniorské ligy, poté si vás trenér Petrouš vytáhl do áčka. To byl rychlý návrat do prvního týmu, že?
„Tak byl to pro mě určitě důležitý rok, i zlomový. Na začátku roku jsem po operaci začínal v juniorce, na jaře se mi nejprve moc nedařilo, byl jsem párkrát zraněný, takže jsem pak od léta začínal znova. Dával jsem góly, pak přišla pozvánka do A-týmu, ani jsem nečekal, že se tak rychle vrátím.“

V zápase s Boleslaví už jste byl na lavičce. Jak jste takový vyhrocený zápas prožíval? 
„Bylo to rychlé, na tréninku nic nenaznačovalo tomu, že bychom měli dostat od Boleslavi čtyři góly. Trenér Petrouš odstoupil, přišel nový, bylo toho hodně.“

Pak následoval váš asi nejlepší výkon v Plzni, kde Slavia remizovala 1:1...
„Určitě to byl nejlepší zápas, ale mohl by být ještě lepší, kdybych proměnil některou ze šancí...

...nebudí vás dodnes v noci pohled na prázdnou branku? 
„Ne, to ne, nezdá se mi o tom (úsměv). Občas si na to ale vzpomenu. Říkám si, že jsem to mohl vyřešit lépe, že jsem mohl dát gól a že jsme tam mohli i vyhrát a všechno mohlo být jinak. Ve fotbale se ale na kdyby nehraje a rozhodně to byla velká zkušenost.“
 

Máme teď na hřišti větší volnost

Slavii nyní vede holandský trenér, v zimě přišli další hráči z ciziny. To je asi dobrá průprava do fotbalové kariéry, že?
„Je dobré, že na tréninku se mluví anglicky. Pokud je potřeba, tak dříve Karol Kisel, teď Vladimír Šmicer nebo Martin Poustka překládají, ale vesměs rozumíme. Také tím, že řeč neustále slyšíme, se ji učíme. Já jsem měl angličtinu ve škole, tak si ji můžu zdokonalovat i dál.“

Trenér Pastoor na vás už mluví občas i česky…
„Jo, vždycky na začátku tréninku řekne: „Dobrý den“, snaží se a učí se.“

Jak se změnila vaše role pod novým trenérem?
„Trenér po nás chce rozdílené věci, máme větší volnost. Ne že bychom si mohli dělat, co chceme, ale určitě si můžeme víc dovolit než minule. To jsme například byli víc svázaní taktikou a i dopředu jsme měli předem stanovené věci. Teď je to ve větší volnosti.“

Měli jste spolu s trenérem nějaký individuální pohovor?
„Jednou jsme spolu na tréninku mluvili. Říkal mi, že musím být sám sebou, musím mu na tréninku ukázat, co ve mně je a že chci do základu. Když to uvidí v rámci tréninku, není problém se dostat do sestavy a hrát. Šanci dostal třeba Robert Hrubý, který se jí chytil a už ji snad nepustí.“

Program je teď náročnější, máte za sebou pohár těžké soupeře jako Jablonec a hlavně Sparta s Plzní před sebou…
„Hrát ve středu a o víkendu je náročnější, ale pro každého fotbalistu je lepší hrát než trénovat. A co se šňůry těžkých zápasu týče, měli jsme je na podzim také, tak snad budeme tentokrát úspěšnější, potrápíme jak Plzeň, tak Spartu a snad i vyhrajeme.“

S větší vytížeností by mohl trenér využít i hráče širšího kádru, čímž se otevírá i šance pro vás...
„Je nás hodně, roli hrají i karetní tresty, na jejich základě mám třeba šanci se tam dostat. Vystřídat někoho, uvidíme na trenérovi.“